Only you can do that stupid thing - vysvětlení

15. september 2011 at 23:56 | LuSs :3 |  One-shots

Takže tady máte to vysvětlení. Snad to podle toho pochopíte :)



Místnost osvětlená pouze holou žárovkou, visící ze stropu. V koutě se krčí mladý kluk. Na židli sedí svázaná dívka. Na zemi leží tělo mladé holčičky, kterou hledá pár dní celé město.
Najednou se otevřou dveře a dovnitř potichu vejde postava, celá zahalená v černém. Dívka na židli se začne vrtět, nechce to vidět. Kluk v koutě zírá na krutou realitu s vytřeštěnýma očima.
Zablýskne se ostří nože. Malá holčička zakřičí bolestí, když jí čepel pořeže na zápěstí. Kluk v koutě zavře oči a zacpe si uši. Nechce slyšet prosby, které vycházejí ze suchých popraskaných rtů malé holčičky.

Postava se otočí k dívce na židli a s nožem v ruce k ní přikročí.
"Mikey, prosím.. nedělej to. Nedělej takové blbosti." zašeptá. Mikey ji bohužel neposlouchá.
"Nebudu poslouchat kurvu, jako seš ty." zasyčí a přiloží ji nůž ke krku.
"Mikey! Ne!" zakřičí kluk v rohu a vrhne se na něj. Mikey ho lehce setřese a pokračuje ve svém počítání.
"A nebo víš co? Tebe si nechám na jindy." zasměje se a přejde zpátky k malé holčičce. Toho kluka si skoro nevšímá.
"Mikey.." zašeptá a natáhne k němu ruku.
"Buď zticha, Gerarde. Chtěl jsi krev? Máš ji mít." uzemnil ho Mikey a sehnul se k tělíčku. Dívenka se otřásala vzlyky, ale Mikeymu to nevadilo.
Přiložil ostří k pravému zápěstí a řízl. Hluboko. Na zemi se tvořila loužička krve z prvního řezu. Vzlyky pomalu ustávaly, ale slzy tekly stále.
"Nebudu tě trápit, malá." zasmál se ironicky Mikey a podřízl dívence hrdlo. Najednou byla všude krev.
"MIKEY!" zakřičela svázaná dívka a v záchvatu paniky sebou začala šít.
Gerard, kluk z rohu, se opět stáhl a jeho tělem otřásaly trhané nádechy. Nedokázal tomu uvěřit. Ne, nevěřil tomu, že to Mikey udělal.
Mikey, jeho mladší bráška. Jeho opora, nejlepší přítel.


Den po události se Christine probudila ve stejné místnosti, tentokrát zalité slunečními paprsky.
"Gerarde?" zašeptala popraskanými suchými rty. Už nebyla svázaná. Rozhlédla se po místnosti. Páchlo to tam krví. Nakrčila nos a vzpomněla si na včerejší večer. Pohled jí zůstal viset na hromádce prádla. Promnula si bolavá zápěstí a přešla k ní.
"Gee." zašeptala a sehnula se. Gerard sebou škubl a posadil se. Pod očima měl tmavé kruhy a zaschlé stopy slz.
"On.. On to udělal." zašeptal trhaně a podíval se na tělíčko na podlaze, kterému se Christine pohledem vyhýbala.
"Já vím, Gee." odpověděla taky šeptem a oba zůstali chvíli tiše sedět.


"Měli bychom jít a vysvětlit to." ozvala se Christine po chvíli.
"Jo, to asi jo." odpověděl Gerard a zvedl se na nohy. Pomohl na ně i Christine a odešli. Nechtěli s tím místem mít už nic společného.
A od té doby začínal mít Gerard halucinace, slyšel hlasy a cítil přítomnost jiných lidí, zatímco Mikey vedl dál svůj bezstarostný život.
Gerard skončil na psychiatrické léčebně a Mikey pokračoval ve svých zálibách. Ve svých morbidních zálibách.

Po pár měsících se Gerard trochu vzpamatoval a mohl se vrátit domů. Celé dny zůstaval zavřený v pokoji, vycházel jenom příležitostně. Vyhýbal se Mikeymu. Ten čin mu nikdy nezapomene, nikdy.
Christine za Gerardem docházela každý den a starala se o něj. To bohužel ještě nevěděla, co ji čeká.

Jeden večer, kdy nemohla usnout, kvůli vzpomínkám na tu strašnou noc, měla pocit, že se někdo vkrádá do jejího pokoje. Byl to jen výplod fantazie, zavrtěla hlavou a otočila se ke zdi.
Další ráno nemohla najít Gerardovy spisy a do práce šla se špatnou náladou.
Ten den už se domů nevrátila.
 

2 people judged this article.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement